Tablety a televize bývají často součástí nejedné domácnosti, jaký je ale jejich vliv na ty nejmenší?

Současné výzkumy ukazují, že častý kontakt s obrazovkami nepřináší dětem nic pozitivního –⁠⁠⁠⁠ naopak může mít negativní vliv na vývoj mozku i celkové zdraví. Poslední studie poukazují na to, že nadměrný čas u obrazovek může zpomalovat rozvoj řeči, a to zejména v případech, kdy u nich děti tráví výraznou část dne –⁠⁠⁠ což může být např. u dvouletých klidně i hodina a půl denně.

Obrazovky a spánek: Proč je večerní sledování problém?

Dalším problémem je tzv. modré světlo, které obrazovky vyzařují. To může narušovat produkci melatoninu –⁠⁠⁠ hormonu zodpovědného za pocit únavy a usínání. Když se dítě dívá na tablet či televizi večer, může to vést k potížím s usínáním i narušenému spánku.

Podle doporučení mezinárodních zdravotnických organizací by děti mladší dvou let vůbec neměly přicházet s obrazovkami do kontaktu. U starších dětí se pak doporučuje čas před displeji pečlivě hlídat –⁠⁠⁠ nejen kvůli možnému narušení spánku, ale i proto, že rychle se měnící vizuální podněty mohou negativně ovlivnit schopnost dítěte soustředit se.

Vývoj řeči patří mezi nejsledovanější milníky v životě dítěte. První slůvka se obvykle objevují kolem prvního roku života, kdy malý človíček také začíná rozumět mluvenému slovu a reaguje na říkanky. Ne vždy je ale vše „tabulkové“. Statistiky totiž ukazují, že v České republice má s vývojem řeči větší obtíže nejméně každé páté dítě. Odborníci upozorňují, že ačkoliv se zpřesnila diagnostika a pomoc se tak dostává většímu počtu dětí, celkově poruch řeči přibývá. Co je však důležité a limitující, je časový rámec pro nápravu.

Hranicí je sedmý rok

Odborníci upozorňují, že vývoj řeči se ukončuje už ve věku sedmi let, to znamená, že rodiče musí s dítětem dorazit na logopedii včas. A nejen to. Velký význam má i domácí procvičování. Je opravdu hodně znát, když s dětmi doma rodiče trénují, změny k lepšímu jsou slyšet brzy. Mnoho rodičů ale nechává práci jen do ordinace a tam se pak doba učení výrazně prodlužuje. Přestože je náprava chyb možná i v pozdějším věku, vyžaduje mnohem větší úsilí.

Dle odborníků je pomoc logopeda potřeba vyhledat zejména v případě, kdy dítě nemluví, mluví nápadně méně než jeho vrstevníci nebo mluví svojí vlastní řečí. Dále tehdy, kdy dítě nerozumí tomu, co mu sdělujeme nebo v případě, kdy je motorika mluvidel (pohyblivost jazyka, rtů, dýchání) nedostatečná. Pokud dítě zadrhává, je vyšetření klinickým logopedem nutné.

Rodiče hrají prim

Důležitou roli při podchycení řečových vad hrají rodiče. Logopedi doporučují průběžně a neustále rozvíjet řeč dětí přirozenou cestou v rodině, ať už společnými sportovními či domácími aktivitami nebo čtením pohádek. To všechno pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte. Děti, kterým se pravidelně čte nebo jim rodiče vypráví příběhy, často chápou souvislosti a slova mnohem lépe. Také nabírají bohatší slovní zásobu, což může pomoci právě i při nástupu do první třídy.

Věděli jste, že Česká republika je zemí s nejstaršími prvňáčky v Evropě? Letošní zápisy do základních škol, které proběhnou v dubnu, absolvuje podle průzkumu Sdružení ambulantních specialistů s vadou řeči až polovina předškoláků. Následkem může být nepřijetí a odklad docházky. Podle odborníků je potřeba vady řeči podchytit včas, a nezbytné je i zapojení rodičů.

Nutnost odkladu

Poruchy jako patlavost, špatná artikulace, šišlání, ráčkování, brebtání nebo koktání: I když s nimi řada dětí vyrůstá dlouhodobě, velká část rodičů vyhledá pomoc klinického logopeda pro své děti až před jejich nástupem do první třídy. A to je u závažnějších poruch řeči pozdě. I když se vady odstranit dají, vyžaduje to určitý čas a do nástupu do první třídy se to nemusí stihnout. A tak je nutný odklad.

Odklad se týká více než pětiny dětí

V tuzemsku se „můžeme pyšnit“ vůbec nejstaršími prvňáčky v celé Evropě . Nejsou mezi nimi totiž pouze ti šestiletí, ale velkou část z nich tvoří žáci starší. Pravidelně se odklad nástupu týká více než pětiny dětí. Odborníci doporučují neodkládat návštěvu logopeda a dítě objednat už třeba ve třech letech, vidí-li rodič podstatné rozdíly v jeho řečových schopnostech oproti vrstevníkům.

Poslední školkou, která díky projektu Hláskování s Lipánkem pracuje s novými logopedickými pomůckami v hodnotě 9 637 Kč, je MŠ Počátky. Školku zaměřující se především na prožitkové učení a práci ve skupinách, navštěvuje více než 100 dětí a nedílnou součástí každého jejich dne jsou mj. logopedická cvičení, kterými jsou provázány jednotlivé integrované bloky.

Předposlední obdarovanou školkou je pražská Základní škola a Mateřská škola, Spojenců 1408, která dostala logopedické pomůcky v hodnotě 9 669 Kč.

Maskotem školky, jež je součástí ZŠ, je trojhlavý drak, děti se ho ale nemusí bát. Má na svědomí školní vzdělávací program „Hrátky Dráčka Předškoláčka“, jehož součástí je mj. kroužek Hláskař, který vznikl pro všechna předškolní dítka. V rámci kroužku můžou pilovat své řečové dovednosti před tím, než školku opustí a stanou se z nich děti školou povinné.

Přejeme dětem co nejhladší přestup na ZŠ a doufáme, že k němu přispějí také nové pomůcky. 

Třetí vybranou školkou, která se zapojila do projektu Hláskování s Lipánkem, je jednotřídní mateřská škola Božetice, jež získala speciální logopedické pomůcky v hodnotě 9 548 Kč. Malou venkovskou školku sídlící v Jihočeském kraji navštěvuje celkem 24 dětí, a to už od dvou let věku.

„Během každého dne zařazujeme logopedické chvilky a rádi bychom vytvořili logopedický koutek pro individuální péči, jehož součástí by byly moderní pomůcky, zrcadlo a hry podporující logopedickou prevenci, a právě k tomu nám pomůžou pomůcky, které jsme dostali v rámci projektu Hláskování s Lipánkem,“ říká paní ředitelka Blanka Shorná.

„V dnešní době má snad každé druhé dítko problémy s některou hláskou a logopedi jsou bohužel zavaleni prací, tak myslím, že každá pomoc přijde vhod,“ říká Alena Ottlová, jež pracuje v ZŠ a MŠ Teplýšovice s dětmi, které trpí některou z logopedických vad. I proto patří jedna z nejmenších základních škol v České republice mezi pětici obdarovaných a v rámci projektu Hláskování s Lipánkem si převzala logopedické pomůcky v hodnotě 9 302 korun.

Teplýšovická malotřídka, jejíž součástí je také mateřská škola, se zaměřujeme především na rozvoj osobnosti, vztahu k přírodě a ekologii, zdravý způsob života a v neposlední řadě také na vzájemné vztahy a komunikaci.

Stejně tak jako v předchozích letech jsme ani letos nelenili a v rámci projektu Hláskování s Lipánkem vybrali 5 škol a školek z různých koutů naší republiky a předali jim speciální logopedické pomůcky.

Jako první jsme pomůckami v hodnotě 9 070 Kč obdarovali přípravnou třídu, která je zřízena při Městském gymnáziu a Základní škole Jirkov. Třída vznikla před téměř deseti lety, v roce 2015, a jsou do ní zařazené děti, kterým byl udělený odklad školní docházky z důvodu sociální a komunikační nezralosti, výjimečně děti pětileté, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj.

Kromě jiného se paní učitelky společně s dětmi věnují jazykové výchově, jejímž cílem je systematické rozšiřování slovní zásoby, rozvoj komunikativních dovedností, plynulého vyjadřování, paměti, myšlení, využití říkadel, básniček a jednoduchých pohádek. Součástí je i individuální logopedická péče a je poskytovaná žákům s narušenou komunikační schopností, tj. žákům s vadami řeči. Do širšího záběru logopedické péče spadá i významná oblast prevence vzniku poruch komunikace a čtenářských obtíží.

Lehnout si s dětmi každý večer do postele, společně vybrat pohádku a tu jim před spaním přečíst. Pokud patří čtení pohádek mezi vaši každodenní rutinu, dobře děláte. Celá řada studií totiž prokázala, že děti, kterým rodiče večer čtou, spí mnohem klidněji a kvalitněji než ty, které jenom uloží, popř. jim pustí pohádku z telefonu.

Společná četba pohádek je také důležitá při potížích s výslovností. Nejen, že s dětmi trávíte společný čas, ale také přirozeně rozšiřujete a rozvíjíte jejich paměť a slovní zásobu, díky čemuž pak snáze dokáží vyjadřovat složitější myšlenky a své pocity. Během večerního čtení jsou totiž děti v klidu a dokáží se plně soustředit, zato přes den jsou často roztěkané, nesoustředěné a mnohdy nevnímají to, co jim říkáte.