Jedním ze šťastlivců, kteří si v rámci projektu Hláskování s Lipánkem převzali logopedické pomůcky v hodnotě 15 000 Kč, je Základní škola Logopedická v Ostravě.

Škola, kterou navštěvuje 150 žáků, poskytuje vzdělání dětem od 1. až do 9. třídy a její program je, kromě běžné výuky, obohacen také o cílenou logopedickou péči. „Děti pracují pod dohledem speciálních pedagogů, v menším kolektivu, díky čemuž mají větší šanci překonávat komunikační bariéry. Logopedické pomůcky jim pomáhají rozvíjet a upevňovat procvičované hlásky a dovednosti,“ dodává paní učitelka Mgr. Markéta Krčková.

Právě v těchto dnech pro vás natáčíme nová videa na procvičování dalších hlásek! Tentokrát se můžete těšit na často problematické hlásky R a Ř. Pokud dítko tápe ve výslovnosti písmenka L, pomůžeme i vám. Dále se můžete těšit na skupinu hlásek T, D, N a samozřejmě nesmí chybět ani Ť, Ď, Ň a J. Kromě toho jsme si připravili také jazykolamy a říkanky, které pomohou dětem procvičit a rozhýbat jazýček.

Autorkou scénářů je opět Mgr. Jitka Kaulfuss, která bude videi tenktokrát také provázet.

Jednou z 6 vybraných školek a škol, které si v rámci projektu Hláskování s Lipánkem převzaly speciální logopedické pomůcky, je také Mateřská škola z Církvic u Kutné Hory.

Třítřídní mateřská škola Církvice, nacházející se na bývalé farské zahradě, se stará o ty nejmenší bezmála 40 let. Ve školce našly své místo také děti se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým je, kromě jiného, nabízena také logopedická péče. „V rámci vzdělávání zařazujeme také logopedické chvilky formou hry. Logopedických pomůcek jsme doposud měli málo, obdržené pomůcky nám proto udělaly velkou radost“, říká paní učitelka Jana Kotková.

Dítě předškolního věku by mělo disponovat poměrně širokou zásobou. Recept na to, jak toho dosáhnout, je poměrně jednoduchý:

• Věnujte dětem maximum svého času
• Vynechejte žvatlání a šišlání a na děti mluvte běžnou mluvou
• Společně si čtěte, vyprávějte, povídejte
• Buďte trpěliví

Čemu dalšímu byste měli věnovat pozornost, zjistíte v tomto článku.

Děti jsou jako houby a nová slova a informace nasávají zcela přirozeně. K tomu, aby se dětská řeč správně a přirozeně rozvíjela, je zásadní tzv. mluvní vzor, jímž jsou v prvních letech života především rodiče. Dítě jejch řeč kopíruje, učí se první slova a začíná tvořit věty. Je proto důležité, aby rodiče kladli důraz na správnou výslovnost, tempo řeči, nebáli se vložit do hlasu emoce a zejména, aby dítěti naslouchali.

Shrňme si tedy, jakými pravidly by se měli rodiče řídit:

• Používejte správnou výslovnost
• Dbejte na přiměřené tempo řeči
• Nebojte se pomocí řeči vyjádřit své emoce
• Naslouchejte

Samotnou koktavost rozpoznáte poměrně snadno. Existuje několik stupňů – od opakování a prodlužování počátečních hlásek či slabik až po praktickou neschopnost řeči. Její příčiny nejsou zcela známé, dle odborníků má na vznik pravděpodobně vliv dědičnost spolu s dalšími neuropsychologickými faktory, kdy častým spouštěčem bývá silný emoční zážitek. Potíže se obvykle projevují mezi 3. a 4. rokem života, přičemž platí, že chlapci koktají až čtyřikrát častěji než děvčata. I přesto není nic ztraceno, nad koktavostí lze vyhrát! Jak?

• Důležitá je včasná reakce – problém začněte řešit hned, jakmile jej postřehnete a nečekejte na preventivní prohlídku u lékaře.
• Navštivte klinického logopeda, který určí přesnou diagnózu a následnou léčbu.
• Trénujte doma a nenechávejte vše jen na odbornících, s vámi se dítě cítí přeci jen nejkomfortněji.
• Šance na zmírnění i úplné odbourání je velká, důležitá je trpělivost a pravidelné cvičení.

Oromotorika, neboli motorika mluvidel, je jedním z  předpokladů pro to, aby dítě v budoucnu správně artikulovalo a vyslovovalo. Zapotřebí je dostatečná svalová síla a rozsah pohybu jazyka či rtů, ale také orientace v ústech, zejména pro správné napodobování.

Už miminka začínají nevědomky motoriku procvičovat a to při kojení, příjmu pevné potravy nebo při snaze o první slůvka. Ve školce už jsou pohyby vedeny více vědomě, jsou přesnější a promyšlenější. Dítě ví, co má dělat a má zkušenosti s koordinací pohybů. Učí se napodobovat čelistní úhel, tvarování rtů při mluvení, polohu a pohyb jazyka a podobně.

Neschopnost ovládat mluvidla je právě častou příčinou poruch výslovnosti, přičemž mezi nejčastější problémové hlásky patří L, R a Ř, neboť vyžadují přesnější a náročnější pohyb než ostatní.

Jak nejlépe procvičovat oromotoriku?

• Ideální je komplexní procvičování jazyka, rtů, tváří, čelistí pomocí různých pohybů.
• Může jít například o dávání jazyka za zuby či na horní patro, vysouvání čelisti dopředu, nafukování tváří, brnkání prsty o spodní ret, usmívání a mračení se pomocí rtů

Jestliže patříte mezi zastánce klasického čtení pohádek dětem namísto tabletu a her v ruce, pak děláte jedině dobře. Příběhy jsou sestaveny tak, aby dětem do života daly co nejvíc zkušeností, zážitků a zároveň nenásilně rozšířily slovní zásobu.

Proč je tak důležité jim číst pohádky?

• Jde o kvalitně strávený čas dětí s rodiči, který podporuje společný vztah, vzájemně sbližuje a dává ratolestem pocit, že jsou s vámi bezpečí.
• Pomáhají s rozvojem řeči a slovní zásoby, čehož si všimnete postupem času. Děti, kterým se pravidelně čte a věnuje pozornost, jsou často, co se týče řeči a chápání souvislostí, „napřed“ -usnadníte jim tak nástup do první třídy
• Nejde jen o rozvoj mluvy, ale také fantazie, kterou je třeba nezanedbávat. Děti si narozdíl např. od filmů či her musí v hlavě vytvořit nějaký obraz, představit si, jak pohádkový svět vypadá, vykreslit si v hlavě jednotlivé postavy atd.
• Příběhy obohacují i emoční inteligenci tím, že děti přirozeně pochopí rozdíl mezi dobrem a zlem, životní hodnoty nebo také to, že by neměly soudit podle toho, jak člověk vypadá a jak je důležitá pomoc druhým.

Nacházíte se v bodě, kdy se dítě po dosažení třetího roku věku verbálně projevuje podstatně méně než jeho vrstevníci? Je dost možné, že se jedná o vývojovou dysfázii, projevující se opožděným vývojem řeči, a to po všech stránkách. Když se porucha včasně podchytí, dochází za pomoci klinického logopeda k výraznému zlepšení. Jak lze dysfázii poznat?

• Nejcharakterističtější je celkový opožděný vývoj řeči.
• Verbální projev neboli hloubková struktura řeči je obsahově chudší.
• Přehazování slovosledu, nesprávně použitá koncovka při ohýbání slova či úplné vynechání slov.
• Používání jednoduchých a kostrbatých vět.
• Může se stát, že je narušeno porozumění řeči. Dítě rozumí jednoduchým pokynům, v případě složitějších často selhává.

Jste nervózní z toho, co od první návštěvě logopeda čekat a snažíte se uklidnit nejen své dítě, ale také sebe? Rozhodně není potřeba se strachovat. Každý logoped má sice nastavené podmínky jinak a je dobré si na začátek zjistit, co všechno bude vyžadovat, ale většinou platí tyto obecné body:

• V úvodu jde zejména o zjišťování informací a rozhovor mezi logopedem a rodičem
• Proberete důvod návštěvy – problémové hlásky, výslovnost, cokoli, proč si myslíte, že je nutné docházet na logopedii
• Proběhne vyšetření řeči, kdy logoped zjistí, jak dítě zvládá motoriku mluvidel atd.
• Logoped stanoví diagnostický závěr
• Vyřešíte spolu očekávání a cíle, které se svou ratolestí máte
• Dohodnete se na dalších krocích – stanovení terapie, frekvence a délka návštěv

Není tedy důvod mít jakékoliv obavy. Logopedii zdar!