Dle odborníků je pomoc logopeda potřeba vyhledat zejména v případě, kdy dítě nemluví, mluví nápadně méně než jeho vrstevníci nebo mluví svojí vlastní řečí. Dále tehdy, kdy dítě nerozumí tomu, co mu sdělujeme nebo v případě, kdy je motorika mluvidel (pohyblivost jazyka, rtů, dýchání) nedostatečná. Pokud dítě zadrhává, je vyšetření klinickým logopedem nutné.

Rodiče hrají prim

Důležitou roli při podchycení řečových vad hrají rodiče. Logopedi doporučují průběžně a neustále rozvíjet řeč dětí přirozenou cestou v rodině, ať už společnými sportovními či domácími aktivitami nebo čtením pohádek. To všechno pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte. Děti, kterým se pravidelně čte nebo jim rodiče vypráví příběhy, často chápou souvislosti a slova mnohem lépe. Také nabírají bohatší slovní zásobu, což může pomoci právě i při nástupu do první třídy.

Věděli jste, že Česká republika je zemí s nejstaršími prvňáčky v Evropě? Letošní zápisy do základních škol, které proběhnou v dubnu, absolvuje podle průzkumu Sdružení ambulantních specialistů s vadou řeči až polovina předškoláků. Následkem může být nepřijetí a odklad docházky. Podle odborníků je potřeba vady řeči podchytit včas, a nezbytné je i zapojení rodičů.

Nutnost odkladu

Poruchy jako patlavost, špatná artikulace, šišlání, ráčkování, brebtání nebo koktání: I když s nimi řada dětí vyrůstá dlouhodobě, velká část rodičů vyhledá pomoc klinického logopeda pro své děti až před jejich nástupem do první třídy. A to je u závažnějších poruch řeči pozdě. I když se vady odstranit dají, vyžaduje to určitý čas a do nástupu do první třídy se to nemusí stihnout. A tak je nutný odklad.

Odklad se týká více než pětiny dětí

V tuzemsku se „můžeme pyšnit“ vůbec nejstaršími prvňáčky v celé Evropě . Nejsou mezi nimi totiž pouze ti šestiletí, ale velkou část z nich tvoří žáci starší. Pravidelně se odklad nástupu týká více než pětiny dětí. Odborníci doporučují neodkládat návštěvu logopeda a dítě objednat už třeba ve třech letech, vidí-li rodič podstatné rozdíly v jeho řečových schopnostech oproti vrstevníkům.

Poslední školkou, která díky projektu Hláskování s Lipánkem pracuje s novými logopedickými pomůckami v hodnotě 9 637 Kč, je MŠ Počátky. Školku zaměřující se především na prožitkové učení a práci ve skupinách, navštěvuje více než 100 dětí a nedílnou součástí každého jejich dne jsou mj. logopedická cvičení, kterými jsou provázány jednotlivé integrované bloky.

Předposlední obdarovanou školkou je pražská Základní škola a Mateřská škola, Spojenců 1408, která dostala logopedické pomůcky v hodnotě 9 669 Kč.

Maskotem školky, jež je součástí ZŠ, je trojhlavý drak, děti se ho ale nemusí bát. Má na svědomí školní vzdělávací program „Hrátky Dráčka Předškoláčka“, jehož součástí je mj. kroužek Hláskař, který vznikl pro všechna předškolní dítka. V rámci kroužku můžou pilovat své řečové dovednosti před tím, než školku opustí a stanou se z nich děti školou povinné.

Přejeme dětem co nejhladší přestup na ZŠ a doufáme, že k němu přispějí také nové pomůcky. 

Třetí vybranou školkou, která se zapojila do projektu Hláskování s Lipánkem, je jednotřídní mateřská škola Božetice, jež získala speciální logopedické pomůcky v hodnotě 9 548 Kč. Malou venkovskou školku sídlící v Jihočeském kraji navštěvuje celkem 24 dětí, a to už od dvou let věku.

„Během každého dne zařazujeme logopedické chvilky a rádi bychom vytvořili logopedický koutek pro individuální péči, jehož součástí by byly moderní pomůcky, zrcadlo a hry podporující logopedickou prevenci, a právě k tomu nám pomůžou pomůcky, které jsme dostali v rámci projektu Hláskování s Lipánkem,“ říká paní ředitelka Blanka Shorná.

„V dnešní době má snad každé druhé dítko problémy s některou hláskou a logopedi jsou bohužel zavaleni prací, tak myslím, že každá pomoc přijde vhod,“ říká Alena Ottlová, jež pracuje v ZŠ a MŠ Teplýšovice s dětmi, které trpí některou z logopedických vad. I proto patří jedna z nejmenších základních škol v České republice mezi pětici obdarovaných a v rámci projektu Hláskování s Lipánkem si převzala logopedické pomůcky v hodnotě 9 302 korun.

Teplýšovická malotřídka, jejíž součástí je také mateřská škola, se zaměřujeme především na rozvoj osobnosti, vztahu k přírodě a ekologii, zdravý způsob života a v neposlední řadě také na vzájemné vztahy a komunikaci.

Stejně tak jako v předchozích letech jsme ani letos nelenili a v rámci projektu Hláskování s Lipánkem vybrali 5 škol a školek z různých koutů naší republiky a předali jim speciální logopedické pomůcky.

Jako první jsme pomůckami v hodnotě 9 070 Kč obdarovali přípravnou třídu, která je zřízena při Městském gymnáziu a Základní škole Jirkov. Třída vznikla před téměř deseti lety, v roce 2015, a jsou do ní zařazené děti, kterým byl udělený odklad školní docházky z důvodu sociální a komunikační nezralosti, výjimečně děti pětileté, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj.

Kromě jiného se paní učitelky společně s dětmi věnují jazykové výchově, jejímž cílem je systematické rozšiřování slovní zásoby, rozvoj komunikativních dovedností, plynulého vyjadřování, paměti, myšlení, využití říkadel, básniček a jednoduchých pohádek. Součástí je i individuální logopedická péče a je poskytovaná žákům s narušenou komunikační schopností, tj. žákům s vadami řeči. Do širšího záběru logopedické péče spadá i významná oblast prevence vzniku poruch komunikace a čtenářských obtíží.

Lehnout si s dětmi každý večer do postele, společně vybrat pohádku a tu jim před spaním přečíst. Pokud patří čtení pohádek mezi vaši každodenní rutinu, dobře děláte. Celá řada studií totiž prokázala, že děti, kterým rodiče večer čtou, spí mnohem klidněji a kvalitněji než ty, které jenom uloží, popř. jim pustí pohádku z telefonu.

Společná četba pohádek je také důležitá při potížích s výslovností. Nejen, že s dětmi trávíte společný čas, ale také přirozeně rozšiřujete a rozvíjíte jejich paměť a slovní zásobu, díky čemuž pak snáze dokáží vyjadřovat složitější myšlenky a své pocity. Během večerního čtení jsou totiž děti v klidu a dokáží se plně soustředit, zato přes den jsou často roztěkané, nesoustředěné a mnohdy nevnímají to, co jim říkáte.

Věděli jste, že se neustále zvyšuje počet dětí, které nemluví ještě ani ve 3 letech? Přitom před dvaceti třiceti lety bylo zcela běžné, že roční dítě dokázalo dát dohromady větu typu „Mami pa“.

Ačkoliv by mělo být dítě kolem druhého roku věku schopné vyprávět zážitek „Já byl tam“, děje se to stále méně. Jednou z příčin může být dle odborníků příliš intenzivní kojení, kdy se dítě neučí kousat ani žvýkat a následně neumí dát jazýček do stran, má volný čelistní kloub a celou orofaciální oblast, díky čemuž se stává mluvení problémem.

Problémem může také být organizování života, kdy dají rodiče přednost před kroužkem místo toho, aby šli s dítetem ven a pozorovali např. MŇAU, tedy kočičku. Na rozvoj dětské řeči má pozitivní vliv i to, když se díte trošku nudí , tedy momenty, kdy si vystačí třeba s tkaničkou od bot, nebo obyčejnou pet lahví a rozvíjí tak svou jemnou motoriku, která je zásadní při rozvoji řeči.

Věděli jste, že se odborníci setkávají se stále zvyšujícím se počtem poruch a odchylek v řeči u dětí, a to i v době, kdy by se již měla řeč pohybovat v normě? Čím dál tím více předškoláků a školáků je v péči klinických logopedů a počet dětí s vadou řeči narůstá. Podle aktuálních dat trpí každé třetí dítě předškolního věku některou z vad řeči nebo poruchou komunikace.