V rámci projektu Hláskování s Lipánkem je letošní poslední obdarovanou školkou MŠ Pískovec, která si převzala logopedické pomůcky v hodnotě 14 598 Kč. Dvoutřídní mateřskou školu nacházející se v Libereckém kraji, navštěvuje cca 50 dětí.

Mateřská škola pracující podle školního vzdělávacího programu s názvem „Lesní školička“, je zaměřena na všestranný rozvoj dětské osobnosti. Vzhledem k tomu, že počet dětí s vadou řeči neustále roste, je ve školce také zkušená logopedická preventistka, jež individuálně pracuje s žáčky, kteří potřebují nápravu řeči.

Šestitřídní mateřská škola Moravánek vznikla v roce 2009 v obci Moravany u Brna. Školka má kapacitu téměř 140 dětí a jedna ze tříd, Sovičky, je určena dětem s narušenou komunikační schopností.

Do třídy jsou zařazeny děti, které mají speciální vzdělávací potřeby v oblasti logopedie, žáčkům je tak denně poskytovaná intenzivní a individuální logopedická péče. Kromě toho probíhají ve třídě aktivity cílené na předškolní přípravu, děti jsou tak zralé na nástup do školních lavic.

Doufáme, že jsme alespoň malou měrou přispěli k tomu, aby měly děti co nejlepší podmínky ke svému rozvoji.

Druhou letošní obdarovanou školou je ZŠ, MŠ a PŠ Kolín, která si převzala speciální logopedické pomůcky v hodnotě 15 000 Kč!

Školu, jejíž historie sahá až do roku 1912, navštěvuje 190 dětí. Žáci praktické školy dvouleté a děti ve speciální MŠ mají velmi často středně těžké mentální postižení a souběžné postižení více vadami. Nezřídka kdy trpí vadou řeči a narušenou komunikační schopností, proto je jim poskytovaná pravidelná individuální logopedická péče.

„Vady řeči má většina našich žáků a logopedická cvičení jsou u nás na denní bázi, proto nás moc potěšily nové, pro děti neokoukané pomůcky,“ uzavírá Ilona Černá, asistentka pedagoga a vychovatelka ve školní družině.

Projekt Hláskování s Lipánkem naděluje i letos a jedním ze šťastlivců, kteří si převzali speciální logopedické pomůcky v hodnotě 15 000 Kč, je přípravná třída základní školy ve Vlkoši.

Základní škola ve Vlkoši, jež poskytuje vzdělání žákům 1. stupně, vznikla před více než 20 lety. Postupem času k ní přibyla také přípravná třída, která pomáhá zejména dětem s vadou řeči, sociálním nebo jazykovým znevýhodněním či dětem se sníženou koncentrací pozornosti připravit se na zahájení povinné školní docházky.

„Pomáháme dětičkám předškolního věku efektivně a formou prožitku a her úspěšně zvládnout a účastnit se školní docházky na ZŠ. Zaměřujeme se na všechny oblasti školní zralosti, mezi které patří např. řeč, výslovnost a rozvoj slovní zásoby. Každý den proto začínáme výuku logopedií a jsme moc rádi, že takový projekt pro podporu vzdělávání dětí, jako je Hláskování s Lipánkem, vznikl,“ říká paní učitelka Lukešová.

V případě vývojové dysfázie nelze hovořit o pouhé vadě řeči, jde o nemoc se silným genetickým základem, která patří k nejčastějším neuro-vývojovým poruchám. Dysfázie se projevuje např. komolením slov nebo špatným skloňováním – u každého dítěte vypadá jinak, odhalit ji ale mohou následující příznaky:

• Dítě má problémy porozumět nejen mluvenému sdělení, ale později i psanému
• Dítě má potíže s pochopením významu slov, nejčastěji těch abstraktních (čas, smutek…)
• Těžko uspořádává větu a problémy mu dělá skloňování
• Složitě si vybavuje slova
• Dítěti dělá problémy souvislé a plynulé vypravování a později také formulování myšlenek v psaném textu

Vývojovou dysfázii lze rozpoznat poměrně brzy, a to už v batolecím věku, okolo dvou až tří let. Pokud dítě ve věku dvou let používá méně než 50 slov, je na místě navštívit lékaře. Ačkoliv není možné dysfázii zcela vyléčit a často přetrvává až do dospělosti, správnou léčbou lze zmírnit její příznaky.

Ať už jde o televizi, mobil nebo tablet, svítící displeje děti zkrátka přitahují. Odborníci se přitom shodují na tom, že čas u nich strávený může mít negativní vliv na vývoj komunikačních schopností dítěte. Ratolesti od tří let by tak neměly trávit před obrazovkou více než 10 minut denně, pro děti od čtyř do šesti let je vhodná maximálně půl hodina během dne.

Pokud dítě tráví dlouhé hodiny na mobilu nebo na tabletu, bez účasti rodičů, tak aktivně nemluví. Posiluje si pouze pasivní slovní zásobu, není vedeno ke srozumitelné a adekvátní odpovědi. Často reaguje na řeč „jen tak mimochodem“ bez otočení hlavy, očního kontaktu apod. Doba strávená u moderních technologií navíc nenahradí aktivní pohyb dítěte, jež má velký vliv na rozvoj hrubé motoriky, která následně rozvíjí jemnou motoriku. Zvládnutí jemné motoriky je zase důležitým momentem pro zralost mluvidel a motorického zpracování artikulace hlásek. Proto je důležitý aktivní pohyb dítěte, přirozená pohybová hra nebo pohybové hry s říkankami.

Za odkladem povinné školní docházky stojí nejčastěji celková nezralost dítěte nebo logopedické vady. Dalším důvodem mohou být obavy rodičů z přílišného zatížení svých dětí. V mnoha případech ale odklad není nutný a rodiče, kteří chtějí dítěti s dobrou myšlenkou tzv. „prodloužit dětství“, mu můžou spíše uškodit.

Podle odborníků by děti měly nastupovat do školy včas, aby si už od raného věku začaly pěstovat sociální vazby se svými vrstevníky a trénovat potřebné znalosti a dovednosti úměrné jejich věku. V momentě, kdy mají odklad děti, které jej nepotřebují, často se ve třídě nudí, popř. jsou po psychické stránce vyzrálejší než jejich vrstevníci a se spolužáky si nemusí rozumět. Konkrétně mohou i do budoucna hůře řešit nastalé problémy a konflikty, mít potíže se schopností komunikovat nebo se zvládáním stresových situací, také se u nich mohou projevit problémy z oblasti pozornosti a koncentrace.

Zápisy do první třídy jsou za dveřmi, víte, co by mělo dítko umět, aby zvládlo požadavky vyučování?

• Komunikace – základem je srozumitelné vyjadřování, schopnost porozumět obsahu, položit otázku a odpovědět na ni
• Pozornost – dítko by mělo umět udržet pozornost, a to alespoň 15 minut v kuse
• Zralost – ratolest umí pracovat ve skupině, dovede se podřídit autoritám
• Motorické dovednosti – dítě dokáže mít uvolněnou ruku natolik, aby zvládlo tzv. špetku, tedy základ pro správný úchop tužky; mj. si poradí s tkaničkami, knoflíky či vybarvením obrázku
• Sociální návyky – dítě bez problému spolupracuje s ostatními dětmi a dokáže se zapojit do kolektivu; umí poděkovat, poprosit, omluvit se
• Řeč – budoucí školák netrpí poruchou řeči a zvládne se bez větších potíží dorozumět; u zápisu jsou tolerovány lehké chyby při výslovnosti složitějších hlásek, např. R a Ř
• Dobrý sluch – je základní podmínkou pro správný rozvoj řeči; už před nástupem do školy by mělo dítě umět rozeznat jednotlivé hlásky ve slovech
• Zrak – dítě předškolního věku rozezná barvy a tvary
• Pohyb – dítě zvládne udržet rovnováhu, skákat po jedné noze, dokáže chytit a hodit míč

Duben už tradičně patří zápisům do první třídy. Pro to, zda ratolest usedne do školní lavice, je rozhodující její věk. Pokud tedy dítě dosáhne věku 6 let do 31. srpna tohoto roku, zápis jej nemine. To samé se týká dětí, kterým byl během loňského zápisu povolený odklad povinné školní docházky. Co všechno k zápisu do první třídy potřebujete?

• Správně vyplněná přihláška
• Žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání
• Rodný list dítěte a občanský průkaz zákonného zástupce
• V případě žádosti o odklad povinné školní docházky nesmí chybět formulář s žádostí o odklad a náležitá doporučení a zprávy

20 % dětí každoročně nenastoupí do první třídy a místo ve školní lavici stráví další rok ve školce. Česká republika se tak řadí k zemím s nejvyšším počtem odkladů nástupu do první třídy. Kdy je ale odklad skutečně potřeba?

1. Nedostatečná školní připravenost – dítě není schopné splnit požadavky, které na něj budou v prvních týdnech a měsících školní docházky kladeny. Jde nejen o tělesnou a intelektuální stránku, ale také o emoční a sociální dovednosti.
2. Vady řeči a vývojové poruchy – zpravidla jde o dyslálii, koktavost nebo vývojovou dysfázii.
3. Poruchy pozornosti a soustředění – dítě je nesamostatné, neklidné, neudrží pozornost u jedné aktivity, nedokáže se podřídit autoritám.
4. Celková nevyzrálost a slabé sociální a emocionální dovednosti dítěte – jde např. o výrazné výkyvy ve výkonech navzdory věku, špatnou snášenlivost odloučení od rodičů.