Rubrika: Aktuality

Ve školách a školkách pomáháme i letos

V letošním roce jsme obdarovali 4 školy a školy, které si v rámci projektu Hláskování s Lipánkem převzaly speciální logopedické pomůcky. Podívejte se, co říkají na pomůcky samy paní učitelky:

  • „Pomůcky jsou vyrobeny z příjemného materiálu, krásně ilustrované, a proto je výuka logopedie o to zábavnější a děti se na ni více těší,“ raduje se paní učitelka Lukešová z přípravné třídy základní školy ve Vlkoši.
  • „Nejraději máme „Cvičení pro tvůj jazýček“, které spolu s knihou „Ťuk, ťuk puk“ používáme téměř denně a děti si je velmi oblíbily,“ říká paní učitelka Laichmanová z MŠ Moravánek.
  • „Děti přivítaly pomůcky s velkým nadšením. Osvědčily se nám při skupinové i individuální práci a naše logopedické chvilky máme teď zase o něco pestřejší a zábavnější,“ pochvaluje si paní logopedka Tkáčová ze ZŠ, MŠ a PŠ Kolín.
  • „Pomůcky nám určitě pomáhají zpestřit výuku logopedie, nejčastěji využíváme hmatové pexeso, které se dětem velice líbí,“ uzavírá vedoucí učitelka paní Hřebřinová z MŠ Pískovec.

Učení o prázdninách: Děti nemučte, jděte na to hravě

Prázdniny jsou dle odborníků ideální příležitostí k tomu, aby si dítě oddechlo a načerpalo novou energii na nadcházející školní rok. Nedoporučují tedy dril, ale nenápadné učení, které dětem prospěje. Jak na to?

Zapomeňte na diktáty a slovní úlohy, zapojte fantazii a vezměte dítě na některá z míst, o kterých slyšelo při hodinách dějepisu či zeměpisu. Navštívit můžete třeba Sněžku a při procházce Prahou si připomenout Karla IV.. Gramatiku procvičíte při psaní pohledů babičkám a dědečkům nebo pomocí prázdninového deníku, který si může dítě vést. Jestliže potřebuje vypilovat počty, nastiňte mu během společného nákupu rozpočet a poproste, aby hlídalo, že danou částku nepřekročíte. U pokladny může zaplatit a zkontrolovat vrácenou částku.

Myslete hlavně na to, že prázdniny jsou určené k radovánkám a společným zážitkům. Krásné léto!

Příčinou opožděného vývoje řeči můžou být záněty středního ucha

Jestliže dítko trápí chronické záněty středního ucha, zpozorněte, mohou zapříčinit nejen nepříjemnou bolest, ale také opožděný vývoj řeči!

Zánět středního ucha je hned po rýmě druhou nejčastější dětskou nemocí a nezřídkakdy dochází k dočasnému poškození sluchu. Chronické záněty středouší mohou mít kromě bolesti na svědomí také opožděný vývoj řeči. Děti se totiž učí řečovým dovednostem zejména prostřednictvím sluchu a v momentě, kdy dojde k jeho poruše, je dítě o tyto podněty ochuzováno a může se tak opožďovat také vývoj řeči.

Horší výslovnost může zapříčinit také výrazně zvětšená nosní mandle, ta často souvisí s onemocněním uší. Ratolesti, které mají zvětšenou mandli, dýchají ústy, špatně spí, jsou unavené a v mnohých případech „huhňají“. Pokud dítě dlouhodobě dýchá ústy, mění se poloha jazyka, který netlačí na tvrdé patro. To má za příčinu proměnu tvaru dutiny ústní a postavení zubů, a právě to má vliv také na výslovnost.

Pokud má dítě časté problémy s ušima či mandlemi, není radno je podceňovat.

Logopedické pomůcky pomáhají v MŠ Pískovec

V rámci projektu Hláskování s Lipánkem je letošní poslední obdarovanou školkou MŠ Pískovec, která si převzala logopedické pomůcky v hodnotě 14 598 Kč. Dvoutřídní mateřskou školu nacházející se v Libereckém kraji, navštěvuje cca 50 dětí.

Mateřská škola pracující podle školního vzdělávacího programu s názvem „Lesní školička“, je zaměřena na všestranný rozvoj dětské osobnosti. Vzhledem k tomu, že počet dětí s vadou řeči neustále roste, je ve školce také zkušená logopedická preventistka, jež individuálně pracuje s žáčky, kteří potřebují nápravu řeči.

MŠ Moravánek si převzala logopedické pomůcky v hodnotě 14 979 Kč

Šestitřídní mateřská škola Moravánek vznikla v roce 2009 v obci Moravany u Brna. Školka má kapacitu téměř 140 dětí a jedna ze tříd, Sovičky, je určena dětem s narušenou komunikační schopností.

Do třídy jsou zařazeny děti, které mají speciální vzdělávací potřeby v oblasti logopedie, žáčkům je tak denně poskytovaná intenzivní a individuální logopedická péče. Kromě toho probíhají ve třídě aktivity cílené na předškolní přípravu, děti jsou tak zralé na nástup do školních lavic.

Doufáme, že jsme alespoň malou měrou přispěli k tomu, aby měly děti co nejlepší podmínky ke svému rozvoji.

Hláskování s Lipánkem opět naděluje, tentokrát v ZŠ, MŠ a PŠ Kolín

Druhou letošní obdarovanou školou je ZŠ, MŠ a PŠ Kolín, která si převzala speciální logopedické pomůcky v hodnotě 15 000 Kč!

Školu, jejíž historie sahá až do roku 1912, navštěvuje 190 dětí. Žáci praktické školy dvouleté a děti ve speciální MŠ mají velmi často středně těžké mentální postižení a souběžné postižení více vadami. Nezřídka kdy trpí vadou řeči a narušenou komunikační schopností, proto je jim poskytovaná pravidelná individuální logopedická péče.

„Vady řeči má většina našich žáků a logopedická cvičení jsou u nás na denní bázi, proto nás moc potěšily nové, pro děti neokoukané pomůcky,“ uzavírá Ilona Černá, asistentka pedagoga a vychovatelka ve školní družině.

Děti z přípravné třídy ve Vlkoši nově pracují se speciálními logopedickými pomůckami

Projekt Hláskování s Lipánkem naděluje i letos a jedním ze šťastlivců, kteří si převzali speciální logopedické pomůcky v hodnotě 15 000 Kč, je přípravná třída základní školy ve Vlkoši.

Základní škola ve Vlkoši, jež poskytuje vzdělání žákům 1. stupně, vznikla před více než 20 lety. Postupem času k ní přibyla také přípravná třída, která pomáhá zejména dětem s vadou řeči, sociálním nebo jazykovým znevýhodněním či dětem se sníženou koncentrací pozornosti připravit se na zahájení povinné školní docházky.

„Pomáháme dětičkám předškolního věku efektivně a formou prožitku a her úspěšně zvládnout a účastnit se školní docházky na ZŠ. Zaměřujeme se na všechny oblasti školní zralosti, mezi které patří např. řeč, výslovnost a rozvoj slovní zásoby. Každý den proto začínáme výuku logopedií a jsme moc rádi, že takový projekt pro podporu vzdělávání dětí, jako je Hláskování s Lipánkem, vznikl,“ říká paní učitelka Lukešová.

Vývojová dysfázie: Příznaky a léčba

V případě vývojové dysfázie nelze hovořit o pouhé vadě řeči, jde o nemoc se silným genetickým základem, která patří k nejčastějším neuro-vývojovým poruchám. Dysfázie se projevuje např. komolením slov nebo špatným skloňováním – u každého dítěte vypadá jinak, odhalit ji ale mohou následující příznaky:

  • Dítě má problémy porozumět nejen mluvenému sdělení, ale později i psanému
  • Dítě má potíže s pochopením významu slov, nejčastěji těch abstraktních (čas, smutek…)
  • Těžko uspořádává větu a problémy mu dělá skloňování
  • Složitě si vybavuje slova
  • Dítěti dělá problémy souvislé a plynulé vypravování a později také formulování myšlenek v psaném textu

Vývojovou dysfázii lze rozpoznat poměrně brzy, a to už v batolecím věku, okolo dvou až tří let. Pokud dítě ve věku dvou let používá méně než 50 slov, je na místě navštívit lékaře. Ačkoliv není možné dysfázii zcela vyléčit a často přetrvává až do dospělosti, správnou léčbou lze zmírnit její příznaky.

Vliv moderních technologií na vývoj řeči

Ať už jde o televizi, mobil nebo tablet, svítící displeje děti zkrátka přitahují. Odborníci se přitom shodují na tom, že čas u nich strávený může mít negativní vliv na vývoj komunikačních schopností dítěte. Ratolesti od tří let by tak neměly trávit před obrazovkou více než 10 minut denně, pro děti od čtyř do šesti let je vhodná maximálně půl hodina během dne.

Pokud dítě tráví dlouhé hodiny na mobilu nebo na tabletu, bez účasti rodičů, tak aktivně nemluví. Posiluje si pouze pasivní slovní zásobu, není vedeno ke srozumitelné a adekvátní odpovědi. Často reaguje na řeč „jen tak mimochodem“ bez otočení hlavy, očního kontaktu apod. Doba strávená u moderních technologií navíc nenahradí aktivní pohyb dítěte, jež má velký vliv na rozvoj hrubé motoriky, která následně rozvíjí jemnou motoriku. Zvládnutí jemné motoriky je zase důležitým momentem pro zralost mluvidel a motorického zpracování artikulace hlásek. Proto je důležitý aktivní pohyb dítěte, přirozená pohybová hra nebo pohybové hry s říkankami.

Je odklad opravdu prodloužením dětství?

Za odkladem povinné školní docházky stojí nejčastěji celková nezralost dítěte nebo logopedické vady. Dalším důvodem mohou být obavy rodičů z přílišného zatížení svých dětí. V mnoha případech ale odklad není nutný a rodiče, kteří chtějí dítěti s dobrou myšlenkou tzv. „prodloužit dětství“, mu můžou spíše uškodit.

Podle odborníků by děti měly nastupovat do školy včas, aby si už od raného věku začaly pěstovat sociální vazby se svými vrstevníky a trénovat potřebné znalosti a dovednosti úměrné jejich věku. V momentě, kdy mají odklad děti, které jej nepotřebují, často se ve třídě nudí, popř. jsou po psychické stránce vyzrálejší než jejich vrstevníci a se spolužáky si nemusí rozumět. Konkrétně mohou i do budoucna hůře řešit nastalé problémy a konflikty, mít potíže se schopností komunikovat nebo se zvládáním stresových situací, také se u nich mohou projevit problémy z oblasti pozornosti a koncentrace.