Autor: admin

Děti z přípravné třídy ve Vlkoši nově pracují se speciálními logopedickými pomůckami

Projekt Hláskování s Lipánkem naděluje i letos a jedním ze šťastlivců, kteří si převzali speciální logopedické pomůcky v hodnotě 15 000 Kč, je přípravná třída základní školy ve Vlkoši.

Základní škola ve Vlkoši, jež poskytuje vzdělání žákům 1. stupně, vznikla před více než 20 lety. Postupem času k ní přibyla také přípravná třída, která pomáhá zejména dětem s vadou řeči, sociálním nebo jazykovým znevýhodněním či dětem se sníženou koncentrací pozornosti připravit se na zahájení povinné školní docházky.

„Pomáháme dětičkám předškolního věku efektivně a formou prožitku a her úspěšně zvládnout a účastnit se školní docházky na ZŠ. Zaměřujeme se na všechny oblasti školní zralosti, mezi které patří např. řeč, výslovnost a rozvoj slovní zásoby. Každý den proto začínáme výuku logopedií a jsme moc rádi, že takový projekt pro podporu vzdělávání dětí, jako je Hláskování s Lipánkem, vznikl,“ říká paní učitelka Lukešová.

Vývojová dysfázie: Příznaky a léčba

V případě vývojové dysfázie nelze hovořit o pouhé vadě řeči, jde o nemoc se silným genetickým základem, která patří k nejčastějším neuro-vývojovým poruchám. Dysfázie se projevuje např. komolením slov nebo špatným skloňováním – u každého dítěte vypadá jinak, odhalit ji ale mohou následující příznaky:

  • Dítě má problémy porozumět nejen mluvenému sdělení, ale později i psanému
  • Dítě má potíže s pochopením významu slov, nejčastěji těch abstraktních (čas, smutek…)
  • Těžko uspořádává větu a problémy mu dělá skloňování
  • Složitě si vybavuje slova
  • Dítěti dělá problémy souvislé a plynulé vypravování a později také formulování myšlenek v psaném textu

Vývojovou dysfázii lze rozpoznat poměrně brzy, a to už v batolecím věku, okolo dvou až tří let. Pokud dítě ve věku dvou let používá méně než 50 slov, je na místě navštívit lékaře. Ačkoliv není možné dysfázii zcela vyléčit a často přetrvává až do dospělosti, správnou léčbou lze zmírnit její příznaky.

Vliv moderních technologií na vývoj řeči

Ať už jde o televizi, mobil nebo tablet, svítící displeje děti zkrátka přitahují. Odborníci se přitom shodují na tom, že čas u nich strávený může mít negativní vliv na vývoj komunikačních schopností dítěte. Ratolesti od tří let by tak neměly trávit před obrazovkou více než 10 minut denně, pro děti od čtyř do šesti let je vhodná maximálně půl hodina během dne.

Pokud dítě tráví dlouhé hodiny na mobilu nebo na tabletu, bez účasti rodičů, tak aktivně nemluví. Posiluje si pouze pasivní slovní zásobu, není vedeno ke srozumitelné a adekvátní odpovědi. Často reaguje na řeč „jen tak mimochodem“ bez otočení hlavy, očního kontaktu apod. Doba strávená u moderních technologií navíc nenahradí aktivní pohyb dítěte, jež má velký vliv na rozvoj hrubé motoriky, která následně rozvíjí jemnou motoriku. Zvládnutí jemné motoriky je zase důležitým momentem pro zralost mluvidel a motorického zpracování artikulace hlásek. Proto je důležitý aktivní pohyb dítěte, přirozená pohybová hra nebo pohybové hry s říkankami.

Je odklad opravdu prodloužením dětství?

Za odkladem povinné školní docházky stojí nejčastěji celková nezralost dítěte nebo logopedické vady. Dalším důvodem mohou být obavy rodičů z přílišného zatížení svých dětí. V mnoha případech ale odklad není nutný a rodiče, kteří chtějí dítěti s dobrou myšlenkou tzv. „prodloužit dětství“, mu můžou spíše uškodit.

Podle odborníků by děti měly nastupovat do školy včas, aby si už od raného věku začaly pěstovat sociální vazby se svými vrstevníky a trénovat potřebné znalosti a dovednosti úměrné jejich věku. V momentě, kdy mají odklad děti, které jej nepotřebují, často se ve třídě nudí, popř. jsou po psychické stránce vyzrálejší než jejich vrstevníci a se spolužáky si nemusí rozumět. Konkrétně mohou i do budoucna hůře řešit nastalé problémy a konflikty, mít potíže se schopností komunikovat nebo se zvládáním stresových situací, také se u nich mohou projevit problémy z oblasti pozornosti a koncentrace.

Zápis do školy aneb Co by měl zvládnout budoucí prvnáček

Zápisy do první třídy jsou za dveřmi, víte, co by mělo dítko umět, aby zvládlo požadavky vyučování?

  • Komunikace – základem je srozumitelné vyjadřování, schopnost porozumět obsahu, položit otázku a odpovědět na ni
  • Pozornost – dítko by mělo umět udržet pozornost, a to alespoň 15 minut v kuse
  • Zralost – ratolest umí pracovat ve skupině, dovede se podřídit autoritám
  • Motorické dovednosti – dítě dokáže mít uvolněnou ruku natolik, aby zvládlo tzv. špetku, tedy základ pro správný úchop tužky; mj. si poradí s tkaničkami, knoflíky či vybarvením obrázku
  • Sociální návyky – dítě bez problému spolupracuje s ostatními dětmi a dokáže se zapojit do kolektivu; umí poděkovat, poprosit, omluvit se
  • Řeč – budoucí školák netrpí poruchou řeči a zvládne se bez větších potíží dorozumět; u zápisu jsou tolerovány lehké chyby při výslovnosti složitějších hlásek, např. R a Ř
  • Dobrý sluch – je základní podmínkou pro správný rozvoj řeči; už před nástupem do školy by mělo dítě umět rozeznat jednotlivé hlásky ve slovech
  • Zrak – dítě předškolního věku rozezná barvy a tvary
  • Pohyb – dítě zvládne udržet rovnováhu, skákat po jedné noze, dokáže chytit a hodit míč

Zápisy do první třídy: Co byste neměli zapomenout?

Duben už tradičně patří zápisům do první třídy. Pro to, zda ratolest usedne do školní lavice, je rozhodující její věk. Pokud tedy dítě dosáhne věku 6 let do 31. srpna tohoto roku, zápis jej nemine. To samé se týká dětí, kterým byl během loňského zápisu povolený odklad povinné školní docházky. Co všechno k zápisu do první třídy potřebujete?

  • Správně vyplněná přihláška
  • Žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání
  • Rodný list dítěte a občanský průkaz zákonného zástupce
  • V případě žádosti o odklad povinné školní docházky nesmí chybět formulář s žádostí o odklad a náležitá doporučení a zprávy

Kdy je odklad školní docházky opravdu potřeba?

20 % dětí každoročně nenastoupí do první třídy a místo ve školní lavici stráví další rok ve školce. Česká republika se tak řadí k zemím s nejvyšším počtem odkladů nástupu do první třídy. Kdy je ale odklad skutečně potřeba?

  1. Nedostatečná školní připravenost – dítě není schopné splnit požadavky, které na něj budou v prvních týdnech a měsících školní docházky kladeny. Jde nejen o tělesnou a intelektuální stránku, ale také o emoční a sociální dovednosti.
  2. Vady řeči a vývojové poruchy – zpravidla jde o dyslálii, koktavost nebo vývojovou dysfázii.
  3. Poruchy pozornosti a soustředění – dítě je nesamostatné, neklidné, neudrží pozornost u jedné aktivity, nedokáže se podřídit autoritám.
  4. Celková nevyzrálost a slabé sociální a emocionální dovednosti dítěte – jde např. o výrazné výkyvy ve výkonech navzdory věku, špatnou snášenlivost odloučení od rodičů.

Evropský den logopedie

Evropský den logopedie připadající na 6. března má za cíl upozornit na jazykové vady, možnosti léčby a zvýšit obecné povědomí ve společnosti. Podle statistik z posledních let totiž trpí určitou formou vady řeči až pětina české populace, především pak děti. Ty mívají problém správně artikulovat, vynechávají a neumí vyslovit hlásky, nebo jim zkrátka není dobře rozumět. Jako jednu z příčin uvádějí odborníci nejen nadužívání tabletů či mobilních telefonů, ale také nedostatek pozornosti ze strany rodičů. Řeč doporučují rozvíjet přirozenou cestou, ať už společnými sportovními či domácími aktivitami, nebo čtením pohádek. To všechno pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte.

5 tipů, jak motivovat dítě k procvičování výslovnosti

Pravidelné návštěvy logopedie nestačí, důležitý je také domácí trénink. Podívejte se na tipy, jak motivovat svou ratolest k procvičování výslovnosti.

  1. Cvičíme krátce a pravidelně – malé děti nejsou schopné udržet dlouhodobou pozornost, proto stačí procvičováním výslovnosti strávit 10-15 minut denně.
  2. Využíváme nápodoby – pro lepší představivost využijte zrcadlo, pomocí kterého capartovi názorně předvedete postavení mluvidel.
  3. Škola hrou – do procvičování se nebojte zařadit zábavné jazykolamy, říkanky či knížky. Svůj účel splní také např. logopedické pexeso.
  4. Dítě nepřetěžujte – v momentě, kdy dítě zvládá procvičovanou úroveň opakovaně dobře, posuňte se na další „level“. Nezapomeňte ale, že je důležité postupovat po malých krůčcích, nikoliv velkých skocích.
  5. Chvalte, chvalte, chvalte – součástí by měla být také pochvala, a to i za sebemenší pokrok. Pokud vidíte, že dítě vyslovuje procvičovaná slova snadněji než na začátku, nezapomeňte jej pochválit.

Počet dětí s vadou řeči roste!

Dětí, které mají problémy vyslovovat některou z hlásek, ráčkují nebo se u nich objevuje např. koktavost, je čím dál více. Zatímco v roce 2019 bylo jenom na základních školách přes 16 tisíc žáků s vadou řeči, v roce 2021 už jich bylo více než 18 tisíc. Logopedů je ale málo a čekací lhůta se může protáhnout na dlouhé měsíce, v některých regionech až na rok.

Jedním z důvodů přispívajících ke zvyšujícímu se počtu dětí s logopedickou vadou řeči je dle odborníků dnešní digitální doba. Rodiče jim velmi často nevěnují tolik pozornosti, při komunikaci s nimi se dívají do mobilu, přitom aktivní komunikace a integrace mezi rodičem a dítětem je stěžejní k získání správného mluvního vzoru. Základem je 100% koncentrování se na dítě a společně strávený čas, ať už při čtení pohádek, vyprávění nebo hraní si.